Čtvrtý Imám Alí ibn Husejn Zajnul Abidin (as)
Zbožný Imám Alí Zajnul Abidin (as) je čtvrtým Imámem. Jeho přídomek byl Abu Mohammed a obvykle se mu říkalo Zajnul Abidin (as). Matka tohoto zbožného Imáma byla Šahr Banu královského původu, dcera Krále Jazdgerda, posledního předislámského vládce Persie. Imám Zajnul Abidin (as) strávil první dva roky svého dětství na klíně svého dědečka Alího ibn Abu Táliba (as), a dalších dvanáct let byl pod laskavou záštitou svého strýce druhého Imáma Hasana ibn Alího (as). V roce 61 (680 n.l.) byl Zajnul Abidin (as) svědkem děsivé tragédie, která se odehrála v Karbalá, kde byli jeho otec, strýcové, bratři, bratranci a všichni zbožní společníci jeho otce hromadně zmasakrováni. Následně Imám trpěl v bezcitném zajetí a věznění v rukou Jazída. Když Imám Husejn (as) přišel do tábora dát poslední sbohem rodině a rozloučit se, Alí Zajnul Abidin (as) ležel nemocný a napůl v bezvědomí na svém lůžku; a tak uniknul masakru v Karbalá.
Imám Husejn (as) promluvil jenom krátce s přítomnými v táboře a jmenoval svého nemocného syna jako dalšího Imáma. Zbožný Imám Zajnul Abidín (as) žil zhruba 34 let po svém otci, a celý svůj život strávil v modlitbách, pokorné prosbě k Bohu a ve vzpomínání na mučednickou smrt svého otce (as).
Imám (as) se neustále modlil k Bohu, nejčastěji v prostraci čelem k zemi, a proto byl nazýván "Sadžád". Znalosti a zbožnost tohoto Imáma (as) byly nesrovnatelné.
Az-Zuhr, al-Waqid, a Ibn Uyaynah vyprávěli, že nemohli najít nikoho, kdo by se mohl srovnat s Imámem (as) v jeho zbožnosti a bohabojnosti. Zajnul Abidin (as) byl natolik uvědomělý Boha, že kdykoliv se chystal k očistě před modlitbou (wudhu), barva jeho obličeje se změnila, a když se postavil k modlitbě, jeho tělo se třáslo. Když se ho ptali proč, tak odpověděl: "Cožpak nevíte před Kým stojím ve své modlitbě a ke Komu promlouvám?" Dokonce v hrozný den Ašura, když Jazídova vojska zavraždila jeho otce, jeho rodinu a společníky, a když zapálila tábor, Imám (as) byl ponořený v modlitbě k Bohu.
Poté, co kruté síly Jazídovy armády zajaly ženy a děti, posadily je na neosedlané hřbety velbloudů, svázaly je provazy, nechal Jazíd nemocného Imáma (as) svázat do těžkých řetězů s železným okruhem okolo krku a kotníků a bosého ho vláčel přes trnité pláně z Karbalá do Kúfy a až do Damašku. A přesto tato božská duše nikdy nepřestala dbát na své modlitby k Bohu, a vždy byla vděčná a pokorná k Němu.
Jeho dobročinnost byla utajená a skrytá. Poté, co zemřel, lidé říkávali, že skrytá dobročinnost skončila s odchodem tohoto zbožného Imáma (as). Jako jeho děd Alí ibn Abu Tálib (as),také Alí Zajnul Abidin (as) potají v noci nosíval na svých zádech pytle mouky a chleba pro chudé a potřebné rodiny v Medíně a takto vydržoval stovky chudých rodin ve městě. Zbožný Imám (as) byl nejenom pohostinný ke svým neprátelům, ale také je neustále nabádal na správnou cestu. Imám Zajnul Abidín (as) společně s rodinou Proroka Mohammada (Ahlul-Bayt) prošel strašnými a velmi nebezpečnými časy, kdy agrese a krutost tyranských vládců oné doby dosáhly svého vrcholu. Drancování, plenění a vraždy byly všudypřítomné.
Učení islámu se nedodržovalo. Bezcitný tyran al-Hadžadž ibn Jusuf ath-Thaqaf ohrožoval každého, kdo prohlásil věrnost nebo oddanost rodině proroka Mohammeda (Ahlul-Bayt); ty, které přistihnul, nechal usmrtit. Působení Imáma (as) bylo přísně omezeno a jeho setkání s jakoukoliv osobou bylo zcela zakázano. Špehové byli najímáni, aby vystopovali stoupence Ahlul-Bayt (ší'ity). Prakticky každý dům byl prohledán a každá rodina podrobena kontrole.
Imámovi (as) nebylo poskytnuto dostatečně času na modlení v poklidu, ani mu nebylo povoleno přednést jakékoliv kázání. Tento Bohem zvolený chalífa na zemi si osvojil třetí způsob, který se ukázal jako prospěšný pro jeho stoupence.
Vytvořil sbírku prosebných modliteb pro denní potřebu člověka v jeho snaze přiblížit se Všemocnému Pánovi. Tato nedocenitelná sbírka modliteb je známa jako as-Sahifah al-Kamilah nebo as-Sahifah as-Sadžadiyah; je také známa jako az-Zabur (Žalmy) Al Mohammad (as). Tato sbírka je neocenitelný poklad nádherných a účinných modliteb k Bohu přednášených v nenapodobitelně krásném jazyce. Jenom ti, kteří se setkali s těmito modlitbami, znají jejich znamenitost a prospěšnost. Během svého ústraní Imám předával veškeré potřebné vedení věřícím skrze tyto modlitby. 25.dne měsíce Muharram roku 95 (714 n. l.) byl Imám (as) v Medíně, když ho tehdejší panovník Walid ibn Abdil Malik ibn Marwan nechal otrávit jedem. Pohřební modlitby byly vedeny jeho synem - pátým Imámem Mohammadem al-Báqir (as), a jeho tělo bylo uloženo k odpočinku na hřibově Džannat al-Baqi v Medíně.
Dalším dochovaným jedinečným dílem Imáma Sadžáda (as) je Treatise of rights neboli Soupis práv.
Allamah Tabatabai (věhlasný ší'itský učenec) píše: ,,Imám Sadžád (Alí ibn al-Husejn nazývaný Zajnul Abidin a Sadžád) byl synem třetího Imáma a jeho ženy, královny mezi ženami, dcery Jazdgerdera, Krále Iránu. Byl to jediný syn Imáma Husejna, který přežil své tři bratry zavražděné během události v Karbalá - Alího Akbara, kterému bylo 25 let, pětiletého Džafara a Alího al-Asghara (nebo Abduláha), který byl ještě kojenec.
Imám (as) také doprovázel svého otce na jeho cestě, která končila smrtí v Karbalá, ale kvůli vážné nemoci a tudíž neschopnosti nést zbraň nebo účastnit se boje, nebylo Imámovi (as) dovoleno se zúčastnit svaté války a zemřít mučednickou smrtí. Proto byl po bitvě poslán spolu s ženami do Damašku. Po jeho uvěznění byl poslán se vší ctností do Medíny, a to protože si Jazíd chtěl udobřit veřejnost. Avšak na podruhé na rozkaz Umajadského chalífy Abdul Málika byl Imám (as) připoután řetězy a poslán z Medíny do Damašku a potom znovu vrácen do Medíny. Čtvrtý Imám (as) po navrácení do Medíny zcela odešel z veřejného života, zavřel své dveře před cizími lidmi a strávil svůj čas v uctívání Boha.
Byl v kontaktu jenom s malou skupinkou ší'itů jako byli Abu Hamza ath-Thumali, Abu Khalid Kabuli a další. Tato skupinka rozšířila mezi ší'itskými věřícími náboženské učení, které se naučili u Imáma (as).
Tímto způsobem se ší'itský islám výrazně rozšířil, což se prokázalo během působení patého Imáma (as).
Mezi díla čtvrtého Imáma (as) je kniha nazvaná Sahifah Sadžadiyyah. Ta se skládá z 57 modliteb, které vypovídají o absolutním Božském vedení."
-----------------------------------------------
Imám Alí inb al Husejn (as) řekl:
"Zdrž se lhaní za každých okolností, je-li to o malé nebo velké věci, ve vážnosti nebo v žertu. Když někdo začne lhát o maličkostech, brzy bude mít tu troufalost lhát v důležitých záložitostech."
"Člověk by se měl bát Boha jenom v souvislosti se svými hříchy, a měl by vložit své naděje jenom v Něj."
" Když člověk něco neví, neměl by se stydět to naučit."
" A trpělivost je víře to, co hlava tělu; ten, kdo nemá trpělivost, také postrádá víru."